1.7.-Pressbaum U15

Nicola Siviglia všechny překvapil a svou neuvěřitelnou trpělivou hrou, ve které vždy udeřil v pravý moment. Odehrál zápasy nad své možnosti a zejména ve dvouhrách se vydal na dno možných sil. V extrémních podmínkách, kde se každý potil, už kdy si v hale sednul, je to prostě cenné. Nicola sice nevyhrával, ale při jeho mládí (sám je ročník 2000 a soupeři byli až o 3 roky starší) to je úplně jedno. Udivoval natolik, že se na jeho zápasy chodili dívat trenéři z jiných klubů. Nicola byl tahounem ve čtyřhrách, kde tentokráte neměl za parťáka Marka Jakeše, který se před odjezdem nešťastně zranil (naštěstí ne moc vážně), a tak střídal zápasy společně s Andreou Stropkovou a Danielou Jakešovou. Nicolo, klobouk dolů před tím, jak jsi na turnaji hrál.

Tereza Makovcová střídala výborné momenty s horšími a rozdíl mezi tím byl a je pořád veliký. Od nás to není ani tak kárání, spíše takový povzdech. Terka odehrála výborný zápas proti domácí soupeřce a od stavu 15/15 ve třetím setu už to nebyl souboj jenom badmintonový, ale dvou lidí proti sobě. Která bude více chtít, ta vyhraje. O ten kousek byla lepší soupeřka. Terka ale potvrdila své zlepšení v zápase proti Astře Praha, kde ve dvou setech vyprovodila z kurtu první hráčku celostátního žebříčku Terezu Švábíkovou. Ve čtyřhrách to bylo slabší a někdy nám trenérům nezbývá než kroutit hlavou nad tím momentem, že chci s někým hrát a v samotném zápase tam není jiskra. Člověk by si i řekl, že to bude automaticky boj na maximum, když mám po boku svého kamaráda nebo kamarádku. Tady nám to zatím moc nefunguje. Terka má dobrý styl a sama má ráda moderní zakončování. Začala se v této sezoně o mnoho lépe hýbat a už nedělá tolik zbytečných chyb. Její styl se nám líbí.

Daniela Jakešová se dostává do podobných situací jako Terka. Je to jako na houpačce. Možná ještě častěji chodí na kurt jako poražená. Dáda ale není poražená doopravdy, musí uvěřit tomu, že dokáže vyhrávat. Přesvědčit Dádu, aby se nebála, aby hrála pořád naplno, je někdy moc těžké. Z našich holek má však nejlepší techniku, začíná se více a více hýbat a horní údery odehrává výborně. Ještě najít ten důvod a odvahu, proč se snažit vždy …

Andrea Stropková odehrála turnaj bez přípravy a ze všech tří holek nejvíce chtěla, a to ve všech směrech. Je znát, že je o rok starší a v tomto ohledu je to s Andy o něco jednodušší. Odehrála nejčastěji „kluka“ a její poslední zápas proti Astře byl možná jejím nejlepším v životě. Dokáže ze sebe dostat skoro maximum a, jak se říká, z minima vytěžit maximum. Kdyby tak pracovala i na tréninku, mohla by být o mnoho lepší a na turnaji ukázala, že na to, stejně jako ostatní, má.

Velká škoda byla neúčasti Marka Jakeše, který se pár minut před odjezdem lehce zranil, a tak družstvo muselo nejdříve udělat rozhodnutí, zda na turnaj vůbec cestovat. Nakonec ale zvítězila chuť hrát a věříme, že toho nikdo z celé čtveřice nakonec nelituje. S Pavlem si myslíme, že všichni mají na to hrát českou špičku ve svých kategoriích. A pokud uvidí třeba výhodu v tom, že mají před sebou takové hráče hráčky jako je Mirek Janáček, Lucie Černá, Sabina Milová a také Pavla Floriána, že s nimi mohou už také trénovat a že mají k dispozici jejich trenéra, tak mají hodně velkou perspektivu.