12.10.19 MČR U15, Most

O víkendu uspořádal badmintonový klub BK Baník Most mistrovství České republiky žáků (U15), na kterém ve dvouhře a čtyřhře reprezentoval klub Patrik Fuciman.

Patrik odehrál celkem 3 zápasy, z toho jeden vyhrál.

Ve dvouhře se v prvním kole utkal s Janem Ptáčkem z TJ Sokol Klimkovice. V prvním setu hrál velice dobře. Nebo jinak, střídal dobré momenty a ty méně progresivní. Ale hrál dobře. Jak ale zápas pokračoval dál a dál, Patrik ze zápasu = ze souboje postupně ustoupil. Po setech 17/21, 11/21 do dalších bojů nepostoupil. Čekala ho ale ještě jedna dvouhra, ve které v kole poražených porazil Ondřeje Lubeníka (SK Badminton Boreček Opava) 21/7, 21/19. Po „vlažnějším" začátku Patrik předvedl ve druhé polovině prvního setu, že umí hrát i moderněji. Bohužel druhý set a zejména druhá polovina byla zase o tom samém – nesoustředěnost, neochota pracovat malinko tvrději a zodpovědněji.

Čtyřhru hrál s Davidem Dvořákem ze Sokola České Budějovice. Bohužel takový výkon a přístup si nezaslouží snad ani účast na MČR. No nic, je to fakt a někdy se tak děje. Soupeři z Vesce vyprovodili Patrika s Davidem z kurtu na dvě doby.

I přes tyto průběhy vidím u Patrika potencionál.

Patrik věnoval poprvé v životě daleko více času letní přípravě a je na podzimní část sezony připravený slušně. 

Kdyby chyby, ale kdyby hrál jako na tréninku, stačilo by mu toto umění na semifinále. Badminton už docela umí ...

... mohu stále opakovat takovou jednu větu od kamaráda trenéra z Indie „You are a very good player, but". Co myslíte, když to třeba Pavel Florián slyšel poprvé, o čem byla delší řeč. O tom, že je dobrý hráč, nebo o tom „ale" (smajlík). A o tom to je. O práci, o překonávání překážek a těžkých věcí, je to ve smyslu „co tě nezabije, to tě posílí" atd.

Doba se mění, máme se moc dobře a za poctivou prací nás nic moc nežene. Mám i trochu obavu, že trenéři chtějí více než hráči (i když je to 10x méně než před 10-15 lety).

Když vezmu Patrika, chtěl by na MEJ U15.

Kdo by nechtěl?

Mnohé v životě se dá zařídit i bez tréninku, ale reprezentovat Českou republiku na vrcholné akci, jako je ME, MS – to se musí vybojovat, a to nejenom na turnaji, ale hlavně v každodenním životě, na každém tréninku, ve škole, umět si odpověď, když ostatní mají volno a on musí makat atd.

Kde je chyba? Nemyslím si ani, že jde o chyby. Na to, co chce člověk doopravdy, si musí přijít každý tak nějak sám. Já jako trenér, my trenéři, můžeme dávat návody a také cestu, jak to vše realizovat. A potom pomáhat s cestou. Ale to, CHCI, musí jít od hráče především a potom se svolením rodičů, že tomu dávají „zelenou".

Rozhodně není problém škola nebo to, že to je těžké, že se musí vstávat dříve, že se musí každý den něco dělat, že to bolí atd. To jsou jen výmluvy nebo milné představy hráčů a rodičů. Další takový názor, že badmintonem se nebude nikdo život. To je určitě pravda. Ale na druhou stranu, nikdy neříkej nikdy.

Větší nasazení zvládlo i v našem klubu mnoho hráčů. Většina s velice dobrým prospěchem ve škole, s vystudováním střední školy i vysoké, ale také se zážitky okolo sportu, které se nadají koupit s žádným zájezdem, se zkušenostmi, které rozhodně prodají i v civilním životě, se vštěpenou zodpovědností a uměním pracovat tvrdě. To se v životě určitě hodí. Nevěřím, že ten kdo říká, že se musí více učit, je lepší ve vědomostech než ti, co měli třeba individuální studium a sportovali. Myslím si, že je to opačně, je to zvládnutelné a do života o mnoho cennější. Překonej lenost, řekni si, že to chceš a přesvědč svým nasazením hlavně rodiče, kteří musejí zbourat své představy o tom, jak jejich dítě poroste a co kdy má a bude dělat a jdi si za svým. Je to tak jednoduché a zároveň těžké. Jednoduchá je ta cesta a realizace, těžké je překonat lenost a představy okolí.

A čím začít? Třeba tím, že badminton je sport každého z vás jednotlivě a to se vším všudy. Tvoje raketa, dvé boty, tvé ponožky, tvé spodní prádlo, tvá trika a souprava, tvůj bag, tvá cesta na trénink. Vše si zabal sám, vše si sám odnes, udělal si svačinu, po tréninku / turnaji si věci doma vybal, usuš, dej do prádla, ukliď atd. Buď zodpovědný k úkolům, které dostáváš doma, ve škole, na badmintonu. Buď aktivní v tom co děláš, nečekej, až do tebe někdo bude šťouchat a říkat ti, co máš dělat. Buď zodpovědný k tréninkům a zápasům a také ke spoluhráčům. Když ti něco nejde, nauč se to. Neřeš okolí, jestli tréninky fláká, nebo nedělá vše na 100%. Tvé okolí ti pomáhá jít dál, ale zároveň jsou to soupeři. Chceš být lepší, dělej vše na 100% a přidávej si. Kritiku ber jako dar, že se o tebe někdo zajímá.

Najdou se nové naděje, které půjdou ve šlépějích takových hráčů, jako Hana Milisová, Martina Benešová, Štěpánka Vazačová, Lucie Černá, Standa Kohoutek, Pavel Florián, Jakub Sluka, Pavel Florián, Jaromír Janáček, Tomáš Švejda a mnoho dalších?

Radek Votava

Umístění našich hráčů:

Dvouhra chlapců: 17. Patrik Fuciman

Čtyřhra chlapců: 9. Patrik Fuciman - David Dvořák (TJ Sokol České Budějovice)

Hlavní partneři